Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Testování možností extrakce vybraných krajinných charakteristik pro popis stanovišť výskytu indikačně významných druhů ptáků v Krkonoších z dat dálkového průzkumu Země
Polák, Mojmír ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Janík, Tomáš (oponent)
Diplomová práce využívá data Dálkového průzkumu Země dvou prostorových úrovní (Sentinel-2 s pixelem 10 x 10 m a PlanetScope 3 x 3 m). Práce zkoumá možnosti extrakce vybraných krajinných charakteristik (spektrální indexy, typ land cover, krajinné metriky) s cílem vyhodnotit, jaké charakteristiky a v jakém měřítku jsou statisticky významné pro výskyt 23 vybraných druhů ptáků, druhovou bohatost a počet druhů řádu pěvci v kvadrátech 1400 x 1400 m v Krkonoších. Data o výskytu druhů byla mapována v letech 2012-2014 na české i polské straně. Síla vztahu mezi charakteristikami a výskytem byla určena Pearsonovým korelačním koeficientem. Nepodařilo se potvrdit, že by pro extrakci krajinných charakteristik byla přínosnější data s větším prostorovým rozlišením. Z celkového pohledu krajinné charakteristiky neprokázaly funkční vztahy pro všechny vybrané druhy. Jako relevantní se potvrdily pro vybrané druhy, druhovou bohatost a řád pěvců například faktory průměrná nadmořská výška a land cover. Land cover byl analyzován metodou řízené klasifikace Random Forest v prostředí Google Earth Engine s celkovou přesností 78 % v případě dat Sentinel-2, jak v tundře, tak i ve zbylé části území a pro data PlanetScoce v tundře 77 %, ve zbylé části území 66 %. Výsledky klasifikací byly porovnány s datovými produkty CORINE Land...
Změny krajiny vlivem suburbanizace - příklad jihovýchodního zázemí Prahy
Paločková, Anežka ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá hodnocením změn struktury krajiny a ekosystémových funkcí v modelovém území v zázemí Prahy s důrazem na proces suburbanizace. Zkoumá množství, velikost a typ změn krajiny způsobených procesem suburbanizace a jejich vliv na krajinnou strukturu i funkci. Změny krajinné struktury jsou hodnoceny s využitím dálkového průzkumu Země a počítačového software ArcGIS, ekosystémové funkce a služby pomocí modifikované hesenské metody. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny. Případová studie katastrálního území Široký Důl
Kocmanová, Pavlína ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Diplomová práce Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny ABSTRAKT V diplomové práci jsem zkoumala změny ve struktuře kulturní krajiny ve vztahu se společenským vývojem mezi lety 1937-2010. Časový horizont výzkumu spadá především do druhé poloviny 20. století, tedy do období kolektivizace československého zemědělství, v jejímž důsledku došlo k ekologické devastaci krajiny a celkově k proměně rázu českého venkova. Analýza změn krajinné struktury má formu případové studie katastrálního území Široký Důl. Změny v krajině jsem interpretovala z historických leteckých snímků a dále analyzovala pomocí geografických informačních systémů. Výstupem jsou ukazatele (krajinné metriky), pomocí kterých jsem vyhodnocovala stav území v daném časovém řezu. Změny ve struktuře krajiny jsem konfrontovala se společenským vývojem, který je nastíněn v teoretické části práce a vychází z předem vyhotovené rešerše literatury. Výstupem práce je rámcový příběh konkrétní krajiny, která prodělala zásadní změnu ve struktuře pod vlivem kolektivizace zemědělství. Klíčová slova: struktura krajiny, kolektivizace, krajinné metriky, GIS, kulturní krajina, letecké snímky, Široký Důl
Hodnocení změn struktury krajiny v modelovém území Kačina
Paločková, Anežka ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Kukla, Pavel (oponent)
Práce se zabývá hodnocením změn krajinné struktury v dlouhých časových úsecích s využitím geoinformačních systémů. Obsahuje shrnutí problematiky hodnocení krajinné struktury pomocí ekologických indikátorů s využitím historických map formou rešerše a leteckých snímků a analýzu změn krajinné struktury v zájmovém území Kačina pomocí vybraných krajinných metrik.
Hodnocení změn krajiny v Krkonošském národním parku s využitím dálkového průzkumu Země a krajinných metrik
Karvánek, Matouš ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo s využitím řízené klasifikace a ukazatelů krajinných metrik analyzovat vývoj krajinného pokryvu a stavu krajiny v Krkonošském národním parku mezi lety 1999 a 2007. Po klasifikaci metodou Maximum likelihood na základě legendy, která měla 8 kategorií (5 typů vegetace, orná půda, vodní plochy, ostatní plochy), následovala analýza překryvu, vyhodnocení změn land cover a tvorba map stavu a změn krajinného pokryvu. Změna stavu krajiny a jejích složek byla hodnocena s využitím krajinných metrik v software Fragstats. Celková přesnost klasifikace pro snímky z roku 1999 byla 81,50% a pro snímky z roku 2007 83,25%. Na základě zjištěných informací je možné říct, že v daném časovém období přibylo lesních porostů a v jejich druhové skladbě přibývá listnatých porostů. Při hodnocení krajinných metrik byla zaznamenána změna k méně různorodé krajině. Jak v roce 1999, tak v roce 2007 byl krajinnou matricí les. Klíčová slova: řízená klasifikace, krajinný pokryv, krajinné metriky, SPOT, FRAGSTATS, Krkonošský národní park
Změny mikrostruktury v různých krajinných typech
Lebduška, Lukáš ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Mikrostruktura krajiny je dána výsledkem působení přírodních a lidských faktorů. Změny, které se v mikrostruktuře krajiny Česka odehrály závisí na míře a intenzitě působení člověka v různých krajinných typech. Tato práce se věnuje problematice toho, jaký vliv měly změny krajinné mikrostruktury, které proběhly mezi lety 1950 a 2018 na mikrostruktury a krajinný pokryv v jednotlivých krajinných typech. Tyto změny byly vypočteny v modelových lokalitách o velikost 1x1 km, určených náhodným výběrem v rámci krajinných typů. Tyto modelové lokality byly porovnány na základě leteckých snímků z 50. let 20. století a z roku 2018, na jejichž základě byly vypočteny krajinné metriky a analyzován krajinný pokryv. Následně byly srovnány změny, které se v těchto modelových lokalitách odehrály. Výpočty následně prokázaly odlišnosti ve změně krajinné struktury, zejména v podobě homogenizace krajiny. V těchto změnách jsou také patrné odlišnosti, specifické pro každý krajinný typ. Klíčová slova: struktura krajiny, krajinná heterogenita, land-use, krajinné metriky, změny krajiny
Mikrostruktura krajiny a její odlišnosti mezi typy krajin České republiky
Duspiva, Marek ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Mikrostruktura krajiny má zásadní vliv na fungování a procesy v krajině. Její podoba také velmi závisí na přírodních podmínkách a hospodářském využití krajiny. Tato práce se věnuje obecným teoretickým otázkám krajinné ekologie, zejména pak struktuře krajiny a jejímu hodnocení. Cílem práce byla analýza mikrostruktury v typech krajiny České republiky a zhodnocení, zda se tyto typy v mikrostruktuře liší. Analýza krajinné struktury byla provedena pomocí výpočtů krajinných metrik na základě dat CORINE Land Cover. Mikrostrukturu lze charakterizovat velkým počtem krajinných metrik, vzhledem k použitým datům byly k popisu mikrostruktury vybrány následující: hustota plošek (PD), průměrná velikost plošky (MPS), hustota hranic (ED), Shannonův index diverzity (SHDI) a Shannonův index vyrovnanosti (SHEI). Výpočty metrik byly provedeny pro celé území všech krajinných typů a posléze i pro všechny čtverce 2 km x 2 km pokrývající celé území ČR. Přestože použitá data mají relativně nízké rozlišení, výpočty a provedená analýza variance prokázaly odlišnost charakteru mikrostruktury krajiny mezi jednotlivými krajinnými typy. Klíčová slova: krajinná ekologie, krajinná struktura, hodnocení krajinné struktury, krajinné metriky, typologie krajiny
Hodnocení změn krajiny v Krkonošském národním parku s využitím dálkového průzkumu Země a krajinných metrik
Karvánek, Matouš ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo s využitím řízené klasifikace a ukazatelů krajinných metrik analyzovat vývoj krajinného pokryvu a stavu krajiny v Krkonošském národním parku mezi lety 1999 a 2007. Po klasifikaci metodou Maximum likelihood na základě legendy, která měla 8 kategorií (5 typů vegetace, orná půda, vodní plochy, ostatní plochy), následovala analýza překryvu, vyhodnocení změn land cover a tvorba map stavu a změn krajinného pokryvu. Změna stavu krajiny a jejích složek byla hodnocena s využitím krajinných metrik v software Fragstats. Celková přesnost klasifikace pro snímky z roku 1999 byla 81,50% a pro snímky z roku 2007 83,25%. Na základě zjištěných informací je možné říct, že v daném časovém období přibylo lesních porostů a v jejich druhové skladbě přibývá listnatých porostů. Při hodnocení krajinných metrik byla zaznamenána změna k méně různorodé krajině. Jak v roce 1999, tak v roce 2007 byl krajinnou matricí les. Klíčová slova: řízená klasifikace, krajinný pokryv, krajinné metriky, SPOT, FRAGSTATS, Krkonošský národní park
Změny krajinného pokryvu a struktury krajiny v zázemí Prahy vlivem sub-urbanizace
Keprta, Antonín ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
(Sub)urbanizace výrazně mění charakter krajiny na předměstí. Přesun obyvatel a ekonomických aktivit do zázemí měst iniciuje změny krajinného pokryvu a struktury krajiny. Krajina se stává více fragmentovaná převážně díky dopravní infrastruktuře, která na sebe váže výstavbu nových komerčních a rezidenčních areálů. Hodnocení krajinné struktury je možné pomocí krajinných metrik. Pro analýzu nejbližšího okolí hlavního města Prahy bylo zvoleno 7 krajinných metrik (procentuelní zastoupení kategorií krajinného pokryvu, počet plošek, průměrná velikost plošky, index průměrného tvaru plošky, celková délka okrajů, průměrná vzdálenost nejbližšího souseda a DIVISION index). Zvolené metriky byly vybrány na základě rešerše světové literatury věnující se fenoménu urban sprawl. Cílem bylo vybrat metriky vhodně popisující krajinou kompozici a krajinnou konfiguraci, ale zároveň byl brán ohled na jejich snadnou interpretaci. Výsledky naznačují, že v pražském předměstí došlo za dobu 55 let k výrazným změnám v krajinné struktuře. Většina nové zástavby, ať už rezidenční nebo komerční je realizována na nových místech, především na zemědělské půdě. Evidentní je tedy její nedostatečná ochrana před rozpínající se zástavbou hlavního města. Klíčová slova: (sub)urbanizace, urban sprawl, krajinná struktura, krajinný pokryv,...
Změny krajiny vlivem suburbanizace - příklad jihovýchodního zázemí Prahy
Paločková, Anežka ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá hodnocením změn struktury krajiny a ekosystémových funkcí v modelovém území v zázemí Prahy s důrazem na proces suburbanizace. Zkoumá množství, velikost a typ změn krajiny způsobených procesem suburbanizace a jejich vliv na krajinnou strukturu i funkci. Změny krajinné struktury jsou hodnoceny s využitím dálkového průzkumu Země a počítačového software ArcGIS, ekosystémové funkce a služby pomocí modifikované hesenské metody. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.